Rod rudého čiroku

Epochální román z postimperiální Číny 20. až 30. let rozervané bojem na život, či spíše na smrt. Ozbrojené tlupy komunistů a nacionalistů si jdou bez milosti po krku a zároveň, pokud se jim to hodí, bojují s japonským uchvatitelem. Také na Náhorních Pustinách, v Mo Jenově domovině, se vypravěčův dědeček, místní lapka, a babička, majitelka vyhlášené palírny na čirokovku, přidávají k odboji a spolu s nimi celá řada jedinečných postav a postaviček.
V této ódě na nezávislost se střídá láska s bouří, humor s krutostí, hrůza s pudovou srdnatostí. Vesničané se bijí jen za svou rodinu a půdu, občas za svého hrdinu. Ideologie, vojáctví i láska hrají svoji věčnou tragikomedii, zatímco se prolitá krev vpíjí do pole rudého čiroku a odtéká temnými vodami řeky Inkoustovky.
České vydání přináší celou, do roku 2008 nepublikovanou verzi Mo Jenovy románové prvotiny, autorova prvního velkého úspěchu vyzdvihovaného pro jeho stylistickou svobodu a uměleckou sílu. Román, kterému se ovšem záhy dostalo velmi kritického přijetí, protože zpochybňoval oficiální historii počátků komunistické strany, naštěstí vykoupil jeho nejdůležitější literární hrdina: nejchudší lid čínských rolníků.

Mo Jen se narodil v roce 1955 v zapadlém koutě východočínského Šan-tungu do rodiny chudých vesničanů, s nimiž si prošel všemi katastrofami, které Čínu 50. a 60. let postihly. V roce 1978 vstoupil do armády, aby unikl polní dřině a mohl studovat. Počátkem 80. let mu vycházejí první literární texty. Mo Jen patří k silné generaci autorů, jež po Maově smrti v době reforem a politického uvolnění o překot plnila literární vzduchoprázdno uvnitř probouzející se společnosti. Autor čtrnácti románů a stovky povídek čerpá nejen z bohaté domácí vypravěčské tradice, ale i z rozsáhlé četby západních autorů (Márquez, Kafka, Faulkner…). Jeho košaté příběhy podtržené hutným, šťavnatým jazykem líčí s krutým humorem čínský venkov, ať už rozervaný svévolí mocných (romány Rod rudého čiroku, Rajská píseň o česneku, Krev a mlíko, Santalová muka, Strasti životů a smrtí), či zbídačený novým reál-kapitalismem (Radost, Země alkoholu, Jednačtyřicet ran z kanónu, Žabičky). V roce 2012 za svůj „halucinačního realismus, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost“, získal Nobelovu cenu za literaturu.

Denis Molčanov
Po studiu a delším pobytu v zahraničí (Francie, Čína) se usadil v Praze, kde se věnuje literárnímu překladu a publicistice. Překládá z francouzštiny (Camus, Bobin, Lambersy, Pouillon), čínštiny (Kao Sing-ťien, Mo Jen, Li Er, Mu-žun Süe-cchun), angličtiny (Janet Frame) a italštiny (Michela Fontana). Pro edici Xin přeložil Li Erův román Soudruh Nula (2015) a Su Tchungovu novelu Rod makových polí ve výboru Manželky a konkubíny (2014).

Kniha vyšla s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR.